“Alzheimerova choroba je vlastně zloděj, který ukradne osobnost pacienta.“

V mozku je nejzranitelnějším místem hypokampus – je to první oblast, kde se začínají objevovat smotky (chomáče) tvořené bílkovinou ze zdegenerovaných neurotubulů ( součást nervových buněk).  Vmozku napadeném Alzh. chorobou degenerují, zamotávají se do sebe a narušují tak přenos signálu. Proces degenerace začíná dřív, než se projeví vlastní nemoc. Zdravé nervové buňky dokážou funkci postižených neuronů nahradit, např. procvičením paměti, ale i náhradní sítě nervových vláken tuto možnost postupně ztrácejí, protože jsou také postiženy procesem degenerace. Když dojde k postižení celého systému, teprve se začínají  projevovat klinické příznaky Alzh. choroby.

 

Alzheimerova choroba je bohužel zatím nevyléčitelná, ale můžeme velmi efektivně zmírňovat příznaky a projevy, tedy i dopady na psychickou pohodu.

Řada příznaků nemoci, jako je zapomnětlivost, dezorientace, potíže s mluvením, deprese, neklid, úzkostné stavy a agresivita mohou být léčeny účinnými léky nebo jinými formami terapie. 

Při léčení spolupracuje psychiatr či neurolog spraktickým lékařem nebo geriatrem. 

Mezi příznaky lze tedy zařadit poruchy poznávacích funkcí, chování, jednání, emocí, spánku atd.

ČALS (Česká alzhaimerova společnost) uvádí následujících deset příznaků Alzh. choroby.

  1. Problémy svykonáváním běžných každodenních aktivit. Občasná roztržitost postihuje každého hodně vytíženého člověka, takže i on může nechat vodu na kávu vařit déle, než je nutné. Avšak pacienti s AD jsou schopni postavit jídlo na sporák a zcela na něj zapomenout, takže se může spálit na uhel. 
  2. Zapomínání slov a problémy s vyjadřováním. Člověk s AD zapomíná i ta nejjednodušší slova nebo je nahrazuje slovy nesprávnými, takže jeho věty pak vůbec nedávají smysl.
  3. Neschopnost orientovat se v čase a prostoru. Lidé s Alzh. chorobou se mohou  ztratit i na ulici, kterou chodí desítky let. Nevědí, jak se tam dostali a jak se odtud dostanou domů.
  4. Neschopnost racionálního uvažování, úbytek úsudku a soudnosti. Každý z nás se někdy zabere do určité činnosti natolik, že na malou chvíli přechodně zapomene na celý okolní svět. Pacient s Alzh. chorobou se může chovat zcela nesmyslně, pokouší se zapálit plynový sporák nůžkami nebo je schopen vzít si na sebe hned několik košil či halenek najednou, nevzpomene si na se používá kartáček na zuby.
  5. Problémy s abstraktním myšlením. Člověk s Alzh. chorobou si není schopen uvědomit, co např. znamenají čísla na účtech za provoz domácnosti.
  6. Ukládání věcí na nesprávná a nevhodná místa, neschopnost je pak najít. Kdo z nás někdy někam nepoložil klíče či peněženku a pak nevěděl, kam? Jenže člověk s Alzh. chorobou umisťuje věci na zcela nevhodná místa – např. žehličku do ledničky, hodinky do cukřenky, a to zcela soustavně.
  7. Změny nálady a chování. Špatná nálada postihne každého z nás, ale u lidí s Alzh. chorobou jsou tyto změny hlubší a prudší. Jsou schopni zcela náhle propuknout v pláč nebo hněvivě vybuchnout, aniž k tomu mají zjevný důvod.
  8. Změny osobnosti. Osoby s Alzh. chorobou se stávají zmatenější, ustrašenější nebo podezíravější.
  9. Ztráta životní energie, aktivity a chuti do života. Občasnou nechuť k domácím pracím či zaměstnání zná každý z nás. Člověk s Alzh. chorobou je bez zcela zevního podnětu naprosto neschopen se zapojit do jakékoli aktivity.